POSTKLASICKÁ HOMEOPATIE

Vývojová osa ​ V POSTKLASICKÉ HOMEOPATII je tzv. VÝVOJOVÁ OSA, která zahrnuje fyzické a psychické události v životě, popisuje souhrně vývoj léčeného a také vývoj v jednotlivých patalogií. To hraje zásadní roli při výběru léku. Jednotlivé kategorie a druhy léků jsou na vývojové ose přesně srovnány a pojmenovány. Tvar, struktura Tvar (strukrutura) jsou konstituce vrozené, tedy získané genetickou dispozicí po jednom z rodičů, která je dominantnější, ale samozřejmě tu je patrný i genetický vliv druhého rodiče. Jedná se o soubor antropologického typu, psychických a fyzických dispozic. Tvar najdeme ve vývojové ose jako konstituci, kterou nikdy neodstraníme. Základ nacházíme v Hahnemannově nauce o miasmatech. Homeopatie je tu velmi podobná antropologii a jejím antropologickým typům a vzdáleně genetice a její haploskupinám (R1a, R1b). Po tisíce let žili lidé v izolovaných oblastech, kde se upevňoval díky příbuzenským vazbám a vlivem prostředí nejen jejich fyzický vzhled, ale i dispozice k určitým onemocněním. V Evropě rozeznáváme několik konstitučních skupin. Léčebná osa Homeopatické léky se vybírají metodou podobnosti mentálního a fyzického obrazu léčeného s mentálním a fyzickým obrazem homeopatického léku, respektive léků.Při výberu je zohledněna vývojobá osa. Léky se zařazují do vývojové osy tak, aby se co nevíce podobaly mentálnímu obrazu jednotlivách etap vývojové osy. Zohledňuje se tedy i čas. Léčba probíha v čase zpět. Při léčbě se zohleňuje celkový stav v čase a jednotlivé patologie v čase. Jednotlivým etápám se vybírají homeopatické léky. Léčebné linie LÉČEBNÉ LINIE jsou založeno na skupinové analýze vzniku a průběhu konkrétního onemocnění, v jeho psychické i fyzické úrovni a na jejích patologicky vývojových fázích, které během tohoto procesu opět vykreslují tématicky patologický vývoj, podle stejných projevů, který již známe, a to tzv. od plynů do plynů.